úterý, prosince 27, 2016

Poslední dobou...

Ponocování, dodělávání důležitých věcí, chození spát kolem 2 ráno a brzké vstávání mě dohnalo k opětovným bolestem hlavy a tomu, že i když jsem se pořádně vyspala, tak jsem zase během chvilky unavená. Také jsem unavená z toho jídla, sice jsem se před svátky necítila na nějaké přejídání, ale padá to do mě jak do popelnice. Už bych chtěla jaro/léto a jíst jen ovoce a zeleninu. Připravuji se postupně na nový rok, kdy se chci v životě posunout, v hodně věcech, které mám poznamenané v mém úžasném, prvním, novém Dolleru. Je to vážně nádherný diář. Nebudu se o mých cílech zmiňovat, ještě by se něco pokazilo, ale jelikož je v tom zahrnutý i blog, napadlo mě, že bych mohla vždycky udělat měsíční shrnutí. Co si budeme povídat, jako studentka vysoké mám největší cíl uspět ve třech zkouškách, z čehož bude anatomie asi to nejhorší... A hned v pondělí mám na programu nádherné tři testy, takže to ponocování má svůj důvod!

úterý, prosince 06, 2016

Jak si vlastně žiju v Praze

Nebudu se do detailu rozepisovat, ani kdybych měla shrnout týden po týdnu, to jsem měla dělat dřív a jelikož se tady pořád něco děje, tak by toho bylo opravdu moc.

,,Pár'' poznatků, co jsem tu za ty 2 měsíce pochytila...
Je to jiné, než jsem očekávala - Měla jsem představy, že sem přijedu, budu denně dřepět na koleji, budu mít spoustu volného času a nebudu mít kamarády. Už jen ten bod s kamarády se změnil na seznamováku na začátku září (o kterém mám stále rozepsaný článek, který snad ani nikdy nezveřejním), kde jsem se seznámila se spoustou skvělých lidí, takže vlastně účel seznamováku splněn.

pátek, září 30, 2016

Všechno je náročné

Už by se skoro dalo říct, že jsem se na to blogování zase vykašlala, protože už to bude měsíc, co jsem psala o tom, jak je Praha náročná. Ale ono to není jen o tom městě, ale také o tom cestování. A zařizování.

úterý, září 06, 2016

Praha je náročná

A tak jsme se po delší době vydali se Štěpánem do Prahy. V sobotu, ráno, vlakem. S bolavýma nohama v šest ráno běžet bylo fakt peklo. Ufunění jsme usedli do vlaku a kochali se probouzející krajinou. V Plzni nás čekal přestup a já stála ve vlaku v místě pro jízdní kola, až se Štěpán vrátí s verdiktem ,,Našel jsem nám kupéčko.'' Sice bylo pro rodiny s dětmi, ale celou dobu nás nikdo nenavštívil a my si užívali luxusu v podobě zásuvek, stolečku s potiskem dětské hry, klimatizace a pravidelného hlášení o tom, kde se nacházíme (přes veškerou snahu ta ženská nešla ztlumit). Po příjezdu jsme si na nádraží koupili špaldové sušenky, které chutnali jako esíčka a šli na metro. Ale o to tu nejde...

čtvrtek, září 01, 2016

Září: Měsíc plný změn

Krásný zářijový podvečer (plný zapadajícího sluníčka a podzimu ve vzduchu).
Nastal měsíc, který bude pro mě plný změn. Plný konců a začátků, nových věcí a plný placení. A také očekávaného příchodu mého milovaného podzimu. 

úterý, srpna 30, 2016

Recept: Fazolové brownies s burákovým máslem

Miluji jídlo. A hlavně sladké. Jenže cpát se jednoduchými, kupovanými dortíky a sladkostmi nejde do nekonečna. (Výjimkou jsou babiččiny koláče! Ale s mírou.) Tudíž ráda zkouším recepty na zdravá jídla, v tomhle případě sladká jídla. A když se mi něco povede uvařit nebo upéct, tak se s tím ráda chlubím, proto jsem se rozhodla chlubit se s mými výtvory i tady. Samozřejmě, že odněkud beru inspiraci, zdroje receptů najdete vždy na konci článku, pokud se ovšem nejedná o rodinný recept nebo se mi něco nepovedlo osobně ukuchtit. Akorát jedna poznámka - já ráda jídlo fotím, ať už to domácí nebo v restauraci, bohužel bych se asi jako food stylistka neuchytila, proto omluvte kvalitu fotografií nebo styling jídla. Na chuti to neubírá.

neděle, srpna 28, 2016

Předpodzimní rozjímání

Rozhodně nechci léto už definitivně uzavřít a dát mu sbohem, ale lhala bych sama sobě, kdybych necítila přicházející podzim. Podzim je pro mě hodně důležitý pojem a období v roce. Asi jsem už naučená ze školských let (ty povinné pro mě letos konečně skončily), že je to období změn a začátků něčeho nového, samozřejmě tím narážím na nový školní rok, jak jinak. Ale ještě v něčem je to pro mě výjimečné. Asi si k tomu automaticky přiřazuji i zimu a s tou Vánoce, konec roku a moje narozeniny, kterými se letos dotknu čísla 20. Jsou to tři roky zpět, kdy jsem začala podzimní přírodu vnímat jinak. Ale všechno hezky popořádku...

čtvrtek, srpna 25, 2016

Život je plný změn

Zdravím! Říkám si, jestli to není trochu nešťastný nápad použít v názvu blogu slovo kousek, protože za sedm let, co píšu a působím na blogové scéně, jsem po sobě zanechala tolik stop, že kdyby si je čtenář poskládal, dostal by celou mě. Ale co si budu nalhávat, dost dlouho jsem si s názvem lámala hlavu, aby se mi časem neomrzel, nebyl hloupý a dalo se z něj na první pohled vyčíst, o čem to tu asi bude. Celá ty léta jsem měla blogy s deníčkovským zaměřením. Neříkám, že to je něco špatného, ale já už se nechci jen vypisovat do online světa a doufat, že s věčným stěžováním a fňukáním najdu pravidelné čtenáře.

Cítím se být kreativním člověkem, bohužel většinou mi do toho vleze moje lenost. A jestli můžu říct, co mě opravdu baví, tak jsou to pozitivní, inspirativní články, někdy s trochou toho zamyšlení, sem tam nějaká fotografie, zajímavé místo, příroda... Tedy já jsem schopná přelouskat všechno, ale přeji si, aby se moje tvorba odvíjela od toho, co si ráda přečtu od ostatních.